Mengeleho sedm trpaslíků: Hitlerovi museli zpívat německé písně

Rok před koncem druhé světové války přicestovali jedním z transportů do nacistického vyhlazovacího tábora Osvětim Ovitzovi. Rumunská rodina dokázala pobyt v koncentráku přežít, přestože na ní prováděl pokusy nechvalně známý nacista Josef Mengele.

Rodina potulného trpasličího rabína Shimsona Eizika Ovitze původem z rumunského Maramurese nesestávala ze samých trpaslíků, těch byla ale většina. První i druhá žena zakladatele rodu byly běžného vzrůstu.

Dobyli celou Evropu

Členové rodiny před válkou vystupovali a slavili úspěch jako umělecká skupina. Se svou show putovaly po celé Evropě. Stali se prvním samozvaným celosvětovým zábavným souborem v historii. Jejich schopnosti obdivovali i lidé v Československu. Liliputánská herecká společnost vystupovala v pěti jazycích – v rumunštině, maďarštině, hebrejštině, němčině a ruštině.

Když po vypuknutí války v Maďarsku zakázali židovským umělcům vystupovat před nežidovským publikem, populární Ovitzovi dostali výjimku. Jejich turné bez problémů pokračovalo až do roku 1944, kdy je transportovali do Osvětimi.

Když je Mengele uviděl, doslova zajásal a v hlavě okamžitě spřádal plány nelidských pokusů. Zařídil, aby rodinu ubytovali v upraveném baráku a dostávala lepší stravu. Chtěl totiž, aby měli dobrý zdravotní stav, protože nebylo jednoduché sehnat lidi trpasličího vzrůstu.

Peklo na zemi

Následující měsíce však byly pro rodinu mimořádně děsivé. Všichni členové zažívali peklo na zemi. Každý den na nich Mengele prováděl nejohavnější pokusy. Trhal jim zaživa vlasy a zuby, otvíral žíly, extrahoval kostní dřeň bez jakékoliv anestezie, dělal jim bolestivé testy na mozku a u žen prováděl ty nejděsivější gynekologické experimenty.

Vstřikuje jim injekční látky přímo do dělohy a vytrhával z ní jednotlivé části. Do jejich uší jim lil střídavě vařící a ledovou vodu nebo jim do oči vstřikoval chemikálie za účelem změny jejich barvy.

Pro radost vůdce

Mengele dokonce natočil pro Hitlera film, ve kterém Ovitzovi pro vůdce zpívali německé písně. Mengele měl pro členy rodiny svým způsobem slabost. Prezentoval se jako jejich spasitel a zachránce, protože je ochránil před jistou smrtí.

Ženy například oslovoval “Vaše Excelence” a dětem říkal, že je jejich strýc. Perla Ovitzová, nejmladší dítě rodiny, ve svých vzpomínkách uvedla, že navzdory hrůzostrašným věcem, které se rodině staly, cítí vůči doktorovi Mengele malý kousek vděčnosti, neboť právě kvůli jeho zvráceným choutkám přežili.

Vystupovali až do roku 1955

Ačkoliv se očekávalo, že rodinu po skončení sadistických pokusů zavraždí, většina členů rodiny se dožila osvobození Rudou armádou 27. ledna 1945. Po osvobození strávili jistý čas v uprchlickém táboře v SSSR, odkud je později propustili. Do rodné země putovali sedm měsíců pěšky, svůj dům však našli v troskách. Proto emigrovali do Belgie a později do Izraele, kde obnovili uměleckou činnost a s velkým úspěchem vystupovali až do roku 1955. Navzdory hrůzám, které přežily v koncentračním táboře, se sourozenci dožili vysokého věku. Rekordmankou je prvorozená Rozike, která zemřela ve věku 98 let. Nejmladší Perla zemřela v roce 2001.