Maďarská sebevražedná píseň: Opravdu může zabíjet?

Hudba dokáže mít výrazný vliv na lidskou psychiku a emoce. Stačí však jedna píseň, aby člověk začal uvažovat nad spácháním sebevraždy?

Skladbu s názvem Ponurá neděle složil v roce 1933 maďarský pianista Rezső Seress. Dnes má přezdívku “maďarská sebevražedná píseň” a označují ji za příčinu několika sebevražd. Text k ní napsal básník László Jávor a je vyznáním zpěváka, který prosí svou mrtvou milenku, aby ho navštívila během jeho vlastního pohřbu. Vyplývá z něho, že zpěvák touží být se svou milovanou na onom světě a je ochoten vzít věci do vlastních rukou.

Z příběhů o Ponuré neděli se časem staly legendy, jejichž detaily nelze ověřit. Pravdou však je, že o spojení této skladby se sebevraždami se píše desítky let. Jen v Maďarsku se jejímu poslechu připisuje až 18 případů sebevražd. Jistý švec zanechal v dopise na rozloučenou některé verše z textu této skladby. V Dunaji se zase měla najít řada mrtvých těl, které texty či noty Ponuré neděle svíraly v rukách. Dva lidé se pro změnu během jejího poslechu zastřelili. V Maďarsku se dokonce nesmí hrát na veřejnosti.

V 30. letech 20. století psali o sebevraždách spojených s Ponurou nedělí v magazínu Time i novinách New York Times. V rádiu i televizi BBC se nesměla hrát až do roku 2002, na mnoha veřejných prostranstvích v USA platí stejný zákaz i dnes.

Za vším přitom může být shoda okolností. V době, kdy Seress složil Ponurou neděli, zuřila Velká hospodářská krize a míra sebevražd narůstala. On sám následkem úrazu přišel o vytouženou kariéru v cirkuse a svému žalu dal průchod přes hudbu. Skladbu složil ve stupnici c mol, která již sama o sobě zní velmi smutně. K tomu se přidal poměrně depresivní text a výsledkem byla píseň, která v člověku nevyvolávala právě veselé pocity. Mimochodem, básník László Jávor se v době, kdy tvořil text k Ponuré neděli, právě rozešel se svou snoubenkou a měl zlomené srdce.

Rezső Seress nakonec podlehl vlastní depresi. V roce 1968 jako 68-letý spáchal sebevraždu skokem z okna svého bytu v Budapešti. Trápilo ho, že jeho skladbě připisují vinu za tolik úmrtí. V dopise na rozloučenou mimo jiné napsal: “Stojím uprostřed smrtící slávy obviňováni muže. Bolí to. Všechny své zklamání jsem vložil do jedné písně a zdá se, že další lidé s pocity podobnými těm mým našli ve skladbě vlastní bolest. “

Existuje obrovské množství smutných písní a několik z nich je o sebevraždě. Proč je tedy právě Ponurá neděle v tomto ohledu tak “úspěšná”? A pokud by jí nebylo, rozhodli by se deprimovaní jedinci přece jen zůstat naživu, nebo byla skladba skutečně definitivním impulsem k sebevraždě? Na tyto otázky neznáme odpověď.

Sdílet:
Loading...