Děvčátko, které vyrůstalo v kurníku. Z příběhu Marie běhá mráz po zádech

V roce 1980 otřásl Portugalskem šokující příběh devítileté holčičky. Mariu Dos Santosovou našli lidé v kurníku, kde strávila celý život zbavená jakéhokoliv kontaktu s okolním světem. Vyrůstala se slepicemi a osvojila si i část jejich chování. Z jejího osudu dodnes mrazí.

Maria se narodila 6. července 1970 na farmě v portugalském městečku Tábua. Už jako roční ji matka, které později lékaři diagnostikovali vážné duševní poruchy, zavřela do kurníku, protože ji nepovažovala za člena rodiny. V dřevěné boudě strávila dívka dalších osm let, obklopená slepicemi. Nedostávala speciální stravu, jedla to, co drůbež: obiloviny, zelné listy a zbytky z rodinných obědů.

Bratři uvězněné dívenky vyrůstali normálně. Žili s rodiči v rodinném domě, chodili do školy a hrávali si se sousedy. Vyšetřovatelé později zjistili, že prakticky každý obyvatel města věděl o Marii v kurníku, ale nikdo nikdy neudal jejích rodičů, ani nekontaktoval úřady se snahou dívce pomoci.

Šokující na celé události je, že Maria se mohla na svobodě ocitnout již v roce 1976. Pomoci se jí snažila teta, která na rodiče dívky podala stížnost a snažila se ji umístit do ústavní péče. Dokonce holčičku vzala i na lékařské vyšetření, kde doktor konstatoval, že Maria potřebuje rehabilitaci. Žena však marně hledala zařízení, do kterého by její neteř přijali, a tak jí nezbylo nic jiného než vrátit Marii rodičům. Ti ji znovu zavřeli do kurníku.

Příběh dívky se prodral na veřejnost až o čtyři roky později, kdy se o dívenčině stavu dozvěděla radioložka Maria Bichão od svých kolegyň, zdravotních sester. Unesla ji z kurníku a na dva týdny si ji vzala k sobě domů. Rychle však pochopila, že Maria potřebuje odbornou pomoc. Kontaktovala tedy novináře, kteří veřejnost informovali o zdravotním stavu dívky i o tom, v jakých otřesných podmínkách vyrůstalo.

Psalo se o tom, že jen málokdo by dokázal přežít v takovém prostředí, v jakém to zvládala Maria celých osm let. Veřejnost také šokoval fakt, že v roce 1976 kompetentní  úředníci nezakročili a umožnili rodičům, aby se opět zmocnili své dcery.

První dáma Portugalska Manuela Eanesová nakonec zařídila, aby Mariu přijali do rehabilitačního zařízení v Lisabonu. Tamní pracovníci si ale nevěděli rady s mentálním stavem pacientky. Trpěla psychickými poruchami, a navíc od zvířat přebrala mnohé znaky chování.

Ředitel Centra pro dětskou mentální hygienu v Lisabonu João dos Santos tehdy řekl: “Z toho, co jsem zatím viděl, usuzuji, že dívka trpí vážnými intelektuálními nedostatky, které jsou způsobeny nedostatkem pozornosti a sociálních kontaktů. Dokáže ovládat jen základní biologické pudy a reaguje jako zvíře. Vypadá sice smutně a vystrašeně, ale ona neumí ani plakat, protože pláč je první formou komunikace mezi lidskými bytostmi. No a s těmi se během života zatím příliš nestýkala. ”

Maria imitovala chování slepic. Dělala drobné kroky a neustále pohybovala rukama jako by to byla křídla. Neuměla mluvit, pouze kdákat. A protože ji krmili jen zbytky, stejně jako drůbež, podepsalo se to i na její fyzické kondici. Na svůj věk byla malá a mozek měla pouze na úrovni dvouletého dítěte.

O deset let později Maria Dos Santosová nadále projevovala gesta a chování, které pochytila na místě, kde vyrůstala. Zůstali ji i její rychlé malé kroky a pohybování rukama. Až ve věku 27 let přestala projevovat nadměrnou agresivitu.

Psycholožka Cristina Conceição, která se o Mariu starala, v roce 2002 uvedla: “Neumí sice mluvit, ale je inteligentní, nezávislá a dokázala se dobře přizpůsobit prostředí, ve kterém žije. Ví, co chce, a naopak i to, co nechce. ”

Minulý rok oslavila Maria 48. narozeniny. S odstupem času se zdá, že portugalská média její příběh nafoukly. Do kurníku ji podle nejnovějších informací rodiče nezamykali. To jen její matka, jejíž mozek poškodila meningitida, na dívku nedávala pozor, a to si často rádo hrávalo právě v dřevěné boudě.

Sousedé Santosů mimoto tvrdí, že rodina nikdy žádné slepice neměla, protože byla příliš chudá. Novináři si prý Mariino napodobování ptáků jen vymysleli, aby zvýšili prodeje. Možné je i to, že dívka skutečně mávalo rukama jako pták, ale byl to jen její způsob, jak se projevit. Opravdu totiž trpěla a trpí mnoha psychickými poruchami a v současnosti má chování na úrovni čtyřletého dítěte.

Maria dnes žije v psychiatrické léčebně ve Fatimě za zavřenými branami. Ošetřovatelé k ní odmítají pustit kohokoli s výjimkou personálu zařízení. Dokonce neumožnili návštěvu zahraničním vědcům, kteří chtěli ženu vyšetřit. Zda se snaží něco skrývat zůstává otázkou stejně jako to, co se Marii v dětství vlastně přihodilo.