Děsivý hospic Waverly Hills, kde zemřely tisíce lidí

Kdysi na tomto místě nic děsivé nebylo. Stála zde prostorná vila a obyvatelé Louisville ve státě Kentucky ji nepovažovali za zvláštní. V roce 1910 ji však úřady přestavěly na léčebnu jménem Waverly Hills. Léčili se tu lidé s tuberkulózou, kterých bylo v Louisville obklopeném močály podstatně více než v jiných částech USA.

V první polovině 20. století se tuberkulóza léčila způsobem, který bychom dnes považovali přinejmenším za bizarní. Za nejlepší lék považovali lékaři dostatečný přísun čerstvého vzduchu, a tak bledé pacienty (podle barvy pokožky se kdysi tuberkulóza nazývala i “bílý mor”) v jakémkoliv počasí vyváděli z budovy ven na terasy.

Chlad, teplo, déšť či sníh: ošetřovatelům nic nezabránilo v tom, aby lidem umožnili pořádně se nadýchat čerstvého vzduchu. Stále to však bylo lepší než jiné formy terapie, například v podobě vyoperování několika žeber a svalů, aby se tak plíce mohly víc roztahovat. Vkládání balónů do plic také nikomu nepomohlo, zato však desítky lidí připravilo o život.

Účinné léky na tuberkulózu vynalezli vědci až v 40 letech 20. století a do té doby ve Waverly Hills zemřely tisíce lidí. Pro ošetřovatele to samozřejmě znamenalo problém. Báli se, že pokud by přeživší pacienti viděli denně několik pohřebních vozů, jak odvážejí těla, ztratí vůli bojovat s nemocí. Vznikl tedy tunel, který procházel skrz kopec. A kterým se nosily těla z léčebny, aniž by jejich pacienti něco viděli.

Ve druhé polovině 20. století počet případů tuberkulózy naštěstí výrazně poklesl a v roce 1961 léčebnu Waverly Hills definitivně zavřely. Opuštěná však nezůstala nadlouho.

Už o rok později se z ní stal hospic. Začali se šířit fámy o zneužívání lidí svěřených do péče personálu. Zvláštní experimenty a terapie elektrickými šoky při diagnózách, které se oficiálně nepotvrdily, byly jen špičkou ledovce. Staří lidé, kteří se do Waverly Hills dostali v dobrém duševním zdraví, se už po pár týdnech psychicky hroutili. Nejednou se stalo, že návštěvníky nepustili za pacientem s odůvodněním, že se necítí dobře. Není divu, protože personál se bál odhalení.

K tomu nakonec nedošlo, úřady však v roce 1982 hospic zavřely. Později vznikly plány na jeho přestavbu na věznici, dokonce se mluvilo i o tom, aby zde vznikla největší socha Ježíše na světě. K ničemu podobnému však nedošlo a budova byla ponechána napospas vandalům a silám přírody. A údajně i paranormálním bytostem.

Centrem zvláštních jevů má být páté patro, kde někteří odvážlivci údajně viděli duše dětí i starců. Zvenku je občas vidět světla v oknech a chodbami se prý šíří nevysvětlitelná vůně jídla. V pokoji číslo 502 se zase měla oběsit těhotná svobodná sestřička, která se navíc nakazila tuberkulózou. Samotnou kapitolou je pak tunel, kterým vozily mrtvoly.

Dnes bývalou léčebnu vlastní soukromí investoři, kteří se snaží medializovat její popularitu jako nejstrašidelnější místo v USA. Dokonce nabízejí i prohlídky a noční lovy duchů pro skutečně odvážné návštěvníky.