Bagdádská baterie: Znala starověká civilizace elektřinu?

Jak již název napovídá, bagdádská baterie byla objevena archeology nedaleko iráckého hlavního města Bagdád. Ano, čtete správně. Artefakt, jehož účel se zatím nepodařilo přesně určit, skutečně nazvali baterií. Mnohé zjištění totiž naznačily, že by skutečně mohlo jít o starověký galvanický článek. A ne jeden.

Je možné, že by starověká civilizace vynalezla baterii 1500 let předtím, než byla elektřina vůbec poprvé popsána? O existenci statické elektřiny věděli sice už antičtí Řekové někdy v 7. století před Kristem, pak však byl tento jev po tisíciletí záhadou. Do hledáčku vědců se dostal až v 17. století. Bagdádská baterie však pochází z 2. nebo 3. století a je jedním z nejzáhadnějších artefaktů, jaké se zatím podařilo najít.

Zdroje si odporují už v otázce toho, kdo vlastně objevil první takovou baterii. Někde se uvádí, že ji objevil archeolog Wilhelm Koning ve sbírce Iráckého národního muzea v roce 1938. Jiné zdroje říkají, že ji našli už o dva roky dříve v ruinách města Khujo Rabu nedaleko Bagdádu. Jisté však je, že Konig byl první, kdo se zabýval důkladným zkoumáním artefaktu.

Na první pohled šlo o obyčejnou malou hliněnou nádobu, jejíž stáří určil archeolog na asi dva tisíce let. Měla výšku 14 centimetrů a nejzajímavější byl její obsah. Uvnitř nádoby se nacházel měděný váleček. Skládal se z více částí, které byly pájené směsí olova a mosazi v poměru 60 ku 40. Dno válce tvořila měď utěsněna asfaltem.

Ve válečku se nacházela železná tyčka, kterou na místě držel asfalt. Předpokládá se, že ve válečku bylo spolu s touto tyčkou nějaké kyselé činidlo, například vinný ocet, protože železo vykazovalo známky koroze způsobené právě podobnou tekutinou.

Když byly vyrobeny repliky bagdádských baterií (našlo se jich deset), vědci je vyzkoušeli. Zjistili, že jsou schopny vyrobit jeden až dva volty elektřiny. Wilhelm Konig byl první, kdo poukázal na možnost, že artefakty by se daly použít i tímto způsobem. Od jeho dob se s bagdádskými bateriemi dělalo už mnoho pokusů, jež výsledky původních experimentů potvrdily. Nač by však starověké civilizace potřebovaly baterie?

Pokud by lidé před dvěma tisíci lety používali tyto artefakty jako zdroj elektřiny, zřejmě by tak činili za účelem galvanizace různých předmětů. Existuje však několik teorií o tom, na co se vlastně bagdádské baterie využívaly. Někteří odborníci říkají, že se v nich skladovaly citlivé svitky. Mluví se i o elektroléčbě, ale vše zůstává jen u spekulací. Dodnes nevíme, co starověká civilizace v dnešním Iráku dělala s těmito předměty. A mohla disponovat “bateriemi” i v mnohem větším měřítku? To také zůstává záhadou.

Sdílet: