Záhada archeologického naleziště Arkaim. Postavili kruhový monument lidé?

Na jižním Uralu uprostřed pusté a nehostinné stepi bylo v roce 1987 díky leteckým snímkům objeveno údolí, ve kterém bylo až 3700 let ukryté tajemné starověké město. Podle vědců nešlo jen o město, je to zároveň chrám i astronomická observatoř. Archeologické naleziště dostalo jméno Arkaim podle údolí, v němž je umístěno. Kdo tento monument postavil, a proč?

Záhadné město v stepi

Vše začalo úplnou náhodou, když se v nehostinné uralské oblasti podařilo díky leteckým snímkům, najít zřetelné pravidelné kruhové objekty. Letecké snímky vyvolaly v archeologické komunitě velké nadšení, a jak se později ukázalo, zcela oprávněně. V té době se nikdo ani neodvážil říct, jaká civilizace mohla podivné kruhové útvary postavit. V roce 1987 se sovětská vláda rozhodla zaplavit jedno údolí na Urale, aby se vytvořilo velké jezero, které bude zavlažovat tuto stepní nehostinnou oblast.

Během leteckého průzkumu této oblasti byly objeveny podobné kruhové útvary, jako v roce 1952 v jiné části stepi. Vláda tedy dala archeologům jeden rok na to, aby v této lokalitě provedli archeologický průzkum. Nakonec se díky jedinečným objevům podařilo archeologům, ale i laické veřejnosti zcela zastavit rozjetý ruský projekt na vytvoření přehrady v této oblasti. Archeologové tak měli dostatek času na to, aby se začalo s podrobným archeologickým výzkumem. Tajemné naleziště dostalo jméno Arkaim a odborníkům bylo jasné, že se bude přepisovat prehistorie lidského osídlení na území Ruska.

Kruhový monument Arkaim

Archeologové jsou dnes přesvědčeni, že v daleké minulosti, údajně až v roce 1700 před Kristem, zde stálo starověké město s asi 2000 obyvateli, a nešlo jen o nějaké obyčejné město, ale o obrovský chrámový komplex s neolitickou astronomickou observatoří. Celý komplex Arkaim je navržen do kruhového půdorysu, kruh je jeho hlavním symbolem. Kruhový není jen půdorys celého Arkaimu, ale i všechna lidská obydlí uvnitř.

Vědci na základě výzkumů pozůstatků města vytvořili počítačovou rekonstrukci Arkaimu a zjistili, že jádro celého komplexu mělo průměr 160 metrů a bylo obklopeno dvoumetrovým příkopem, který byl naplněn vodou. Obvodová stěna se tyčila do výšky 5,5 metru a její tloušťka byla téměř 5 metrů! Zde se nacházely 4 vchody, z nichž největší byl orientován na jihozápad. Uvnitř komplexu se nacházely ulice, které byly místy široké až 5 metrů. V komplexu se také nacházel velmi dobře propracovaný rozvod vody včetně kanalizace.

Po obvodu se dosud našlo celkem 35 kruhových obydlí, některé byly menší, ale některé o dost větší než ostatní. Uprostřed komplexu byla ještě jedna kruhová zeď, která měla na výšku až 7 a na šířku 3 metry. Zajímavostí bylo to, že tato vnitřní sedmimetrová zeď neměla prakticky žádný vchod. Nacházel se tam jen malý otvor, který zřejmě sloužil jako vchod. Za vysokou zdí bylo objeveno dalších 25 kruhových obydlí. Archeologové však zjistili, že uvnitř centrálního kruhu se už nenachází prostor ve tvaru kruhu, ale čtverce – ten má průměr přibližně 25 metrů. Někteří vědci si myslí, že celý komplex je vlastně znázornění celého vesmíru a v jeho středu je naše Země. Mohl tedy Arkaim symbolizovat vesmír?

Kdo Arkaim postavil a proč?

Archeologové si na základě výzkumů myslí, že jej obýval nějaký indoevropský národ. Mohli to být Árijci, jak o tom někteří archeologové uvažují? Ti Árijci, kteří podle ukrajinské spisovatelky a mystičky Heleny Petrovny Blavatské byli potomky dávných obyvatel bájné Atlantidy?

Odborníci nedokázali s určitostí říct, proč byl Arkaim vybudován tak složitým způsobem. Někteří záhadologové si proto myslí, že kruhy v uralské stepi mohly sloužit jako přistávací dráhy možného starověkého kosmodromu nebo byl celý komplex součástí světové sítě archeoastronautických nalezišť, které lidé ještě nechápou.