Polybius: Hra 80. let, která měla ovlivnit lidské myšlení

Když se videohry v 80. letech definitivně prosadili v oblasti zábavního průmyslu, začaly vznikat legendy jako Pac-Man, Donkey Kong či Space Invaders. Hrací automaty se těšily největší slávě v USA, Japonsku a západní Evropě. Obzvláště jedna hra si vysloužila přímo mýtický status. Měla se jmenovat Polybius a údajně způsobovala hráčům vážné psychické problémy. Skutečně existovala, nebo jde jen o hoax?

Polybius měla být poprvé představena na výstavě v oregonském městě Portland v roce 1981. Zakrátko se dostala do heren, ale dlouho se v nich neohřála. Po několika měsících ji prý z trhu stáhli, protože hráčům škodila. Údajně trpěli různými zdravotními a psychickými problémy od výpadků paměti až po noční můry. Někteří se dokonce úplně vzdali jakéhokoliv hraní a stali se kritiky videoher.

Polybius však měla být navzdory své pověsti mimořádně populární a před automaty se tvořily dlouhé řady. S tím samozřejmě souviselo opotřebení herních automatů. Ty opravovali technici v nevšedních černých oděvech a zdálo se, že během údržby ze strojů něco vybírají a pečlivě to odkládají. Existoval předpoklad, že šlo o paměťová média, kam se ukládaly data z empirického výzkumu. Ten se nemohl týkat ničeho jiného než právě vlivu hry na lidskou psychiku. Bizarnější teorie pracovala s tvrzením, že Polybius je dílem amerického letectva a slouží k odhalení potenciálních adeptů na piloty.

První zmínka o hře se objevila na stránce coinop.org v srpnu 1998. Autor zůstal v anonymitě. Uváděl, že Polybius vyvinula firma s názvem Sinneslöschen. Toto slovo v němčině neexistuje, jde o zvláštní sloučeninu, kterou zřejmě vymyslel někdo, kdo nemluvil německy. Volně by se tento název dal přeložit jako “ztráta smyslů”. Podrobnosti o hře auto neuvedl. V článku se nepsalo nic o hratelnosti či zápletce hry.

Problémem příběhů o zákeřné videohře je její ověřitelnost. Skeptici tvrdí, že celý Polybius je jen výmysl. Neobjevili se žádní očití svědci, nikdo nezná ani již zmíněné kritiky, kteří měli po hraní hry nadobro skončit s videohrami.

Je také možné, že Polybius si někdo spletl se skutečnou hrou Tempest. Její hraní mělo dobře zdokumentované zdravotní následky. Hráči si stěžovali na migrénu, jeden dokonce po 28 hodinovém hracím maratonu zkolaboval. Další dva zemřeli na selhání srdce ve snaze překonat jeho rekord.