Nevyřešené tajemství zániku Ďatlovovy výpravy

Hrůzný incident, který se stal během Ďatlovovy výpravy, je jedno z nejzajímavějších tajemství 20.století. Dnes, téměř šedesát let poté, stále nikdo není schopen objasnit, jak devět členů turistické výpravy v západní části pohoří Ural, přišlo o život. Jelikož neexistují žádní očití svědci incidentu, nebyla tato událost nikdy vysvětlena. Když sovětští vyšetřovatelé našli mrtvá těla členů výpravy, měli zvláštní hnědou barvu, a jejich oblečení vykazovalo jasné stopy radioaktivity. Případ dospěl k závěru, že příčinou úmrtí byla spontánní síla, kterou členové výpravy nemohli překonat.

Vraťme se tedy na úplný začátek. V posledních lednových dnech roku 1959 se skupina 10 průzkumníků, která byla tvořena 8 muži a 2 ženami studujících v Polytechnickém ústavu v Jekaterinburgu, zahájila výpravu po Uralských horách. Cílem výpravy bylo prozkoumat vrchol Otorten, který se nachází severně od pohoří. Výpravu vedl Igor Dyatlov, kterému v té době bylo teprve 23 let, za to měl ale nejvíce zkušeností. Když skupina došla do vesnice Vizhai, ležící na úpatí hor, skupinu opustil průzkumník Yudi Yudin, který ve vesnici musel zůstat kvůli střevní infekci.

Od této doby už je vše záhadou. Následkem nedostatečných zpráv od turistů, byla 20.února zahájena záchranná mise, které se o šest dní později podařilo najít tábor. V táboře našli jen opuštěný a strašlivě poškozený stan. Stav kempu doslova zmátl celou pátrací skupinu. Michail Šaravin, student který stan našel, řekl: “Stan byl napůl roztrhaný a pokrytý sněhem. V jeho zbytcích nikdo nebyl, jen jejich oblečení a obuv.” Vyšetřovatelé později uvedli, že stan byl rozříznut zevnitř.

Kolem kempu se rozprostíral borový les, kde byly nalezeny první dvě mrtvoly, polonahé a pokryté tenkou vrstvou sněhu. Jejich ruce byly odřené až do masa, jako by se oběti zoufale snažili vylézt na strom, aby tak zachránili svůj život. Poté byla v okolí nalezena další tři těla, včetně jejich průvodce Igora Dyatlova, který na sobě neměl žádné rány, navíc umístění jeho těla naznačovalo, že se nejspíše pokoušel vrátit do tábora. O dva měsíce později byly objeveny poslední mrtvoly. Oběti měli zlomené lebky a žebra a jedna z nich, Ludmila Dubinina neměla jazyk ani oči.

Během vyšetřování bylo zjištěno, že oblečení účastníku expedice vykazovalo jasné stopy radioaktivity a jejich kůže byla podivně zbarvená do hněda. A aby toho nebylo málo, v poslední zprávě, která od expedice dorazila, byla zmínka o podivných světlech, které účastníci spatřili, pár dní před tím, než byli prohlášeni za nezvěstné.

Na tato podivná světla upozorňovala i další skupina turistů, která se v tu dobu pohybovala asi 50 kilometrů jižně od místa, kde došlo k tragédii. Podle jejich svědectví, viděli v osudnou noc podivné oranžové koule severně od nich. Tyto koule byly v období od února do března roku 1959 v oblasti Ivdel a okolí, viděny i dalšími nezávislými svědky. Včetně meteorologické služby a armády.

Dodnes zůstává tajemstvím co vlastně skupinu potkalo a zapříčinilo jejich smrt. Oficiální zprávy uvádějí, že šest obětí zemřelo z důvodu hypotermie, zatímco jiní vykazovali známky fyzického úrazu. Jedna oběť měla zlomenou lebku, zatímco druhá vykazovala poškození mozku, ale bez jakéhokoli porušení lebky. Kromě toho jedna členka týmu neměla jazyk a oči. Šetření dospělo k závěru, že úmrtí způsobila “neznámá spontánní síla”. Jelikož tedy nejsou žádné přímé důkazy o tom co, nebo kdo způsobil tuto tragédii, zůstává příběh dále záhadou a předmětem mnoha konspiračních teorií. Jelikož, je mnoho fotek z incidentu morbidních, přikládáme pouze odkaz.