Nachází se na poloostrově Kola vchod do bájné podzemní říše Šambaly?

V roce 1921 byla na poloostrov Kola vyslána sovětská expedice, jejímž úkolem bylo najít vchod do podzemní bájné říše Šambaly. Na první pohled se to mnohým ještě teď bude zdát jako velmi bizarní plán, ale pokud se na to podíváme detailněji, zjistíme velmi překvapivá fakta, které dodnes matou historiky. Přísně tajnou výpravu měla pod záštitou Čeka, tedy první tajná policie v Sovětském Rusku. Proč se odhodlala k tak šílenému nápadu?

Pátrání po bájné Šambaly

Bájnou podzemní říši Šambala považuje většina historiků jen za výplod fantazie, ale obyvatelé Nepálu, Tibetu a Indie o ní vyprávějí jako o skutečné zemi, kde žijí bytosti na mnohem vyšší úrovni než lidstvo na Zemi. O této bájné říši se zmiňují hlavně tibetští mniši, ale psal o ní i řecký historik Herodotos. Království Šambala, což vlastně znamená – zdroj štěstí, skrývá nejtajnější duchovní učení světa, elixír nesmrtelnosti a věčného mládí, ale i technologické vynálezy, o kterých se lidstvu ani nezdálo. A právě o tyto vynálezy, mezi nimiž podle mýtů byly i velmi vyspělé zbraně, měli v minulosti zájem mnozí vládci a diktátoři jako například Alexandr Veliký, Julius Caesar, Napoleon, ale i Hitler, který byl touto říší doslova posedlý.

Všichni se království Šambala pokoušeli nalézt, ale není známo, zda se jim to podařilo. Největším odborníkem v tomto směru byl ruský cestovatel a historik Nicholas Roerich, který hledání a shromažďování faktů o bájné Šambale zasvětil velkou část svého života. Roerich tak zjistil, že do podzemní říše Šambaly vedlo sedm bran, ale v současnosti se jich zachovalo jen pět. Měl prý znát přesnou polohu těchto vchodů, ale nikdy je nezveřejnil. Známá je však jejich přibližná poloha. Vchody mají údajně ležet v blízkosti tibetské Lhasy, v Jižní Americe u jezera Titicaca, v Egyptě pod hladinou Asuánské přehrady, pak někde v Antarktidě, a také na poloostrově Kola u jezera Lovozero. A právě sem měla být v roce 1921 vyslána sovětská expedice, která měla za úkol najít vchod do bájné Šambaly, a přinést odtud vyspělou technologii.

Přísně tajná výprava na poloostrov Kola

O tajné expedici by se už možná nikdo nedozvěděl, kdyby nebylo ruského profesora historie Valerije Demina, který v moskevském archivu našel vzácné rukopisy, které popisovaly hledání Šambaly. Jeho článek z roku 1997, který vyšel v časopise Nauka a Religia, mluvil o tom, kdy expedice začala, co měla za úkol, a jak skončila.

Za celou výpravou stála tajná sovětská policie Čeka, která ji v tajnosti uspořádala. Důvod celé expedice byl ten, že Čeka se snažila v porevolučním Rusku zvrátit útoky, které jí hrozily ze západu. Proto chtěla nějakým způsobem najít vchod do bájné říše Šambaly na poloostrově Kola, o kterém hovořil i Nicholas Roerich, odkud měli členové výpravy přivézt vyspělé zbraně, případně návody na jejich sestrojení, aby se mohlo Rusko v budoucnu bránit západním okupantům. Vedoucím výpravy byl jmenován Alexander Barchenko, který měl znalosti z biologie, geologie, geografie a historie. Druhým významným členem výpravy byl astronom a astrolog Alexander Kondiain, který mimo jiné ovládal až 18 jazyků. Jména dalších tři členů výpravy se v rukopisech neuváděly.

Expedice v roce 1921 vyrazila z Petrohradu do Murmanska, kde strávila asi rok. Během tohoto období členové výpravy shromažďovali dostupné údaje o Šambale, a připravovali se na výpravu k jezeru Lovozero.

Expedice se dostala v září roku 1922 do zátoky Motko-guba, kde si postavili základní tábor, odkud postupně dělali průzkumy v celém okolí. Zaměřili se hlavně na skalní útvar, na kterém je zobrazena postava obra Kuyva. V blízkosti něj se měl nacházet kamenný oltář a brána, která měla být uzamčena zámkem ve tvaru lotosového květu. Historik Demin zjistil, že Alexander Barchenko se znal i s Nicholasem Roerich, a ten mu měl v dopise popsat tento tajný vchod do podzemní říše.

Tragický konec členů expedice

Celá expedice se vrátila do Ruska v roce 1925, a přesto, že výprava přinesla množství materiálů, všichni členové expedice skončili ve vězení. Čeka zabavila všechny dokumenty, a získané údaje nebyly nikdy zveřejněny, ale uzavřeli se do archivních trezorů. Členové expedice strávili ve vězení několik let, kdy byly neustále vyslýcháni, až se nejvyšší místa rozhodli, že představují velké riziko, a tak byli všichni obviněni ze špionáže. Ve vykonstruovaném soudním procesu byli odsouzeni k smrti, a po vynesení rozsudku je okamžitě všechny zastřelili.

Přestože Čeka dělala razie i u jejich rodinných příslušníků s cílem najít další dokumenty o expedici, Alexandrovi Kondiainovi se podařilo uložit část svého deníku u své sestry, která ho potom uschovala u své sestřenice. Tak se část deníku zachovala, a po pádu komunistického režimu ho rodina předala moskevskému archivu. A právě zde tyto dokumenty našel historik Valerij Demin. Jak se však zjistilo, Kondiainov deník nebyl kompletní. Kondiain ho totiž rozdělil na několik částí, a každý schoval na jiném místě. Kde se nacházejí ostatní části není známo.

Valerij Demin však chtěl o expedici zjistit více, a tak se obrátil na ústřední archiv ruské policie, kde jsou uschovány všechny spisy od dob carského Ruska. Ukázalo se, že v archivu se opravdu nacházejí spisy o expedici na poloostrov Kola, kterou vedl Alexander Barchenko. Tyto dokumenty však spadají pod přísně utajení, a nikdo neví, kdy budou odtajněny, protože tomu brání bezpečnostní důvody.

Co tedy našli členové Barchenkovy expedice na poloostrově Kola není dodnes známo, a podle všeho se to tak brzy na veřejnost ani nedostane. Mohli členové výpravy skutečně najít vchod do bájné říše Šambaly, a přinést odtud informace, na které ještě není lidstvo připraveno? Zatím o tom můžeme jen spekulovat.

Sdílet: