Jaký příběh skrývá Ostrov panenek v Mexiku?

Isla de Las Mulecas (Ostrov panenek) je nejoblíbenější turistickou destinaci v oblasti Xochimilco, v Mexiku, které je spojeno s duší mladé dívky, která zemřela v mladém věku. Místo, které je vlastně plovoucí zahradou, je v současné době domovem stovek děsivých, zmrzačených panenek. Jejich odříznuté končetiny, hlavy odkapané a prázdné oči visí na stromech, plotech a téměř na všech dostupných plochách. Panenky vypadají hrozivě i v jasném denním světle, ale ve tmě jsou obzvláště děsivé.

Příběh tohoto strašidelného ostrova spočívá v tragédii, k níž došlo v roce 1950. Don Julian Santana Barrera byl jediným z tamních obyvatel a také byl správcem ostrova. Najal malou dívku, která se náhle utopila v kanálu, který obklopoval tajemný ostrov. Zachránit ji, se mu nepodařilo. Krátce poté Julian viděl v blízkosti kanálu plovoucí panenku, o které si myslel, že nejspíše patřila dívce. Julian vzal panenku a zavěsil jí na strom, aby tak uklidnil svou duši. Celou situaci si totiž dával za vinu, a to způsobovalo neklid jeho duše. Byl doslova posedlý myšlenkou, že ostrov je teď dívčiným duchem sledován. Cítil smutek její duše a pochopil, že jedna panenka dívce nebude stačit, její duch potřebuje společnost.

Představa že ho duch sleduje, Juliana strašila natolik, aby sbíral panenky všude. V kanálech, odpadcích a všude kam šel sbíral panenky, ty pak věšel na stromy,aby se chránil před dívčiným duchem. Za více než půl století, shromáždil Julian více než 1500 panenek, které jsou stále na ostrově v původním stavu. Dnes ale působí spíše jako mrtvolky dětí. Santana zemřel na infarkt v roce 2001. Některé příběhy tvrdí, že byl nalezen, zaklíněný v kanálu. Stejným způsobem jako mrtvá dívka.

Pravda za příběhem je stále záhadou. Někteří dokonce pochybují o existenci utopené dívky. Někteří říkají, že Julian vyprávěl tento příběh kvůli své osamělosti. Někteří říkají, že se Julian zbláznil a cítil, že panenky jsou mučenými duchy dětí, které předčasně umřeli. Lidé blízcí Julianovi říkají, že mají pocit, že je poháněn určitou silou, která ho úplně změnila.

Jeho bratranec Anastasio žije na ostrově a provozuje ho jako turistickou atrakci. “Duch dívky je stále tady,” říká. “Je důležité, abyste panenky nechali jak jsou.” Podle něj v noci panenky ožívají. “V noci hýbají hlavami a budou šeptat jeden druhému. Je to velmi strašidelné, ale na to jsem si zvykl. “Procházka mezi těmito zmrzačenými panenkami je děsivý zážitek. Rozbité končetiny, tělo, hlavy  a panenky bez hlavy jsou nyní pokryté plísní, některé se staly domovem pro pavouky a hmyz. Julianův nevinný sentiment přeměnil tuto plovoucí zahradu na hřbitov panen. Místo, které mělo prorůstat květinami, prorostlo panenkami.