Děsivá historie antraxového ostrova Gruinard

V nenápadném zálivu na severozápadě Skotska nejdete malý ostrov Gruinard. Zahlédnout jej můžete pouhým okem i z pevniny a na první pohled se zdá být tichý a přátelský. Opak je pravdou. Už během druhé světové války zde probíhaly přísně tajné a kruté experimenty.

Přímo na ostrově Gruinard předvedl tým výzkumníků tehdejšímu britskému premiérovi Winstonovi Churchillovi smrtelnou zbraň. Šlo o prudce jedovatou bakteriální látku s názvem antrax, která tvořila základ smrtících biologických zbraní. Předseda vlády tehdy přihlížel tomu, jak účinkům antraxu podléhají ovce.

Antrax je jednou z nejznámějších látek využívaných v biologických zbraních, a také jednou z nejobávanějších. Vdechnutí antraxu vyvolává symptomy podobné chřipce. Člověku se zvýší teplota, kašle, má bolesti hrudníku a problémy s dýcháním. Plíce se mu postupně plní tekutinou. Stav pacienta se v případě neléčení prudce zhoršuje, smrt nastává do 48 hodin po vdechování.

Polknutí antraxu je zase spojeno s průjmem, vnitřním krvácením, bolestmi břicha a zvracením. Vdechnutí je však smrtelnější, a i v případě lékařského ošetření dochází k úmrtí pacienta v 80 procentech případů.

Antrax poprvé použili finští rebelové během první světové války v bojích proti ruské císařské armádě. Nedochovaly se však záznamy o jeho účinnosti. Pokusy na lidech, které zahrnovaly antrax, zase poprvé provedla nechvalně známá japonská Jednotka 731. Stalo se tak během čínsko-japonské války v 30. letech 20. století. Rozsáhlé experimenty s antraxem stály životy tisíců válečných vězňů, které členové Jednotky 731 infikovali.

Nedávno odtajněné dokumenty ukazují, že začátkem druhé světové války s antraxem začali experimentovat i spojenci. Britští vědci už tehdy věděli, že bakterie je extrémně odolná a dokáže celá staletí přežít i v mimořádně drsných podmínkách. Právě proto potřebovali najít odlehlý, ale zároveň snadno dostupný ostrov, který by využili jako karanténu. Volba padla na Gruinard.

V roce 1942 na ostrov přivezli asi 80 ovcí. Zvířata uvázali a do jejich blízkosti poskládali nálože s bílým práškem. Šlo o prudce jedovatou větev antraxu s názvem VOLLUMA 14578. Netrvalo dlouho a ovce začali jedna po druhé v bolestech umírat.

Britští vědci se shodli, že vypuštění dostatečně velkého množství antraxu nad německými městy by nejen zabilo velkou část populace, ale města by byla na desetiletí neobyvatelnými. Tak začalo spřádání plánů později známých jako Operace Vegetarián. Spočívala v shazování lněných koláčů infikovaných antraxem na německé pole. Koláče měl sežrat dobytek a potravinový řetězec by antrax dopravil až do lidských těl. Výsledkem měla být smrt milionů německých civilistů. Kromě toho by samozřejmě biologická zbraň zahubila i velké množství dobytka, což by způsobilo v zemi válkou potravinářskou krizi.

V rámci Operace Vegetarián se vyrobilo pět milionů koláčů, část z nich pro jistotu otestovali na ovcích z ostrova Gruinard. Plán na použití antraxu na vojenské účely však Britové nikdy nespustili. Podmínkou totiž bylo, že Němci udělají v rámci biologické války první krok, k čemuž nikdy nedošlo. Na konci války koláče spálili.

Mezitím antrax pozabíjel všechny ovce na Gruinard a ostrov se stal na téměř půlstoletí neobyvatelným. Teprve v roce 1986 britská vláda najala firmu, která měla území dekontaminovat. Při čištění použila 280 tun formaldehydu, část půdy v těsné blízkosti míst, kde se antrax rozprašoval, museli odvézt. Na testování, zda je ostrov bezpečný, opět použili ovce. Tentokrát však žádná z nich nezahynula.

Nakonec v roce 1990 na ostrov přišel tajemník ministra obrany, který slavnostně odstranil tabule s výstrahami, které varovaly neopatrné lidí před vstupem na Gruinard. V témže roce vláda odprodala ostrov dědicům jeho původního vlastníka za 500 liber. Dodnes však zůstává neobydlený a jeho děsivá minulost stačí na to, aby děsila potenciálních usedlíků.

Sdílet: