Hubblův vesmírný teleskop provozovaný NASA získal velmi silné důkazy o tom, že pod povrchem Jupiterova měsíce Ganymed se nachází oceány slané vody. Ganymed je jedním z největších měsíců Jupitera. Vědci usuzují, že podvodní oceán Ganymedu má více vody než-li je veškerá voda tady u nás na Zemi.

Vědci zdůrazňují, že nalezení kapalné vody je zásadním faktorem k nalezení života mimo naši planetu Zemi v podobě jak jej známe.

Tento objev představuje významný mezník v možnostech, kterých může Hubblův teleskop dosáhnout. Uvedl John Grunsfeld, administrativní spolupracovník Science Mission Directorate v NASA Headquarters, Washington. Za 25 let své existence, udělal Hubble hodně vědeckých objevů, které se týkají naší sluneční soustavy. Hluboký oceán pod ledovou krustou měsíce Ganymed otevírá další zajímavé možnosti pro nalezení života mimo naši planetu Zemi.

Ganymed je jedním z největších měsíců v našem solárním systému a též jediným měsícem s vlastním magnetickým polem. Magnetické pole vytváří kolem měsíce polární záři. Ta je tvořena pásy horkého elektrizovaného plynu na jižní a severní polokouli měsíce. Měsíc je též ovlivňován magnetickým polem Jupitera, takže když se mění magnetické pole Jupitera mění se i pohyb polární záře tam a zpět – vlní se.

Podle vlnění polární ráže byli vědci schopni určit, že velké množství slané vody se nachází právě pod povrchem měsíce Ganymed, neboť slaná voda ovlivňuje jeho magnetické pole.

Tým vědců pod vedením Joachima Saura z Colognenské university (Německo) přišel s myšlenkou využít Hubbla ke zkoumání toho, co je pod povrchem měsíce.

Vždy jsem nahlas přemýšlel o tom, jak můžeme využít teleskop jiným způsobem, uvedl Saur. Je zde možnost využít teleskop k tomu, abychom se podívali do vnitřku planety? Pak mne napadla polární záře! Protože pokud je polární záře kontrolována magnetickým polem, pak pokud ji zkoumáme odpovídajícím způsobem, dozvíme se něco o magnetickém poli. Pokud víme něco o magnetickém poli, pak dokážeme usoudit něco o vnitřku měsíce.

Pokud se zde nachází slaný oceán, pak Jupiterovo magnetické pole v ní vytváří sekundární magnetické pole. Toto magnetické pole pak působí proti poli Jupitera. Toto magnetické tření by pak vysvětlovalo zmenšené houpání polární ráže na Ganymedu. Podzemní oceán Ganymedu bojuje s magnetickým polem Jupitera tak silně, že se houpání polární záře snižuje na pouhé 2° na místo 6°, kterých by mohlo dosáhnout, pokud by oceán nebyl přítomen.

Vědci odhadují, že Ganymedův oceán je hluboký 100 km a tedy 10x větší než-li oceány na Zemi. Je současně pohřben pod 150 km tlustou kůrou, která je většinou tvořená ledem.

S prvním podezřením, že by na Ganymedu mohl existovat oceán, přišli vědci už v roce 1970 na základě modelů velkého měsíce. V roce 2002 vesmírná sonda Galileo mise NASA změřila magnetické pole Ganymeda a tím přinesla prvotní důkaz, který podporoval tato tvrzení. Sonda Galileo udělala několik stručných snímků ve 20 minutových intervalech. Tato pozorování byla ale příliš krátká na to, aby bylo možné rozpoznat houpání sekundárního magnetického pole oceánu.

Nová pozorování byla provedena za pomocí ultrafialového záření právě za pomocí Hubblova teleskopu, který se nachází vysoko nad povrchem Země. Zemská atmosféra totiž ultrafialové záření blokuje.

Zdroj: suenee.cz

SHARE