Svobodná vůle člověka je pravděpodobně pouhou iluzí. K tomuto závěru dospěli vědci z Princetonské univerzity Adam Bear a Paul Bloom, kteří uveřejnili výsledky svého výzkumu v časopise Psychological Science.

„Prozkoumali jsme pravděpodobnost toho, že ta či jiná volba vzniká v podvědomí ještě před tím, kdy byla ve skutečnosti učiněna,“ píší vědci v anotaci k své práci.

„Pravděpodobně v okamžiku, kdy dochází k jisté volbě, přepisuje náš mozek dějiny a klame nás, když nutí myslet, že to byla od počátku naše volba, i když ve skutečnosti byla učiněna již po tom, co jsme odhadli její následky na úrovni podvědomí,“ píše Baer na svém blogu na Scientific American.

V rámci svého výzkumu posadili vědci lidi před obrazovku, na které se objevovaly bílé kruhy. Pokusní měli vybrat jeden z nich. Za „správnou“ volbu se považoval kruh, který se zčervenal. V některých případech ale tak rychle měnil barvu, že člověk nestihl dospět k rozhodnutí.

Pak měli zkoušení odpovědět, co konkrétně dokázali udělat: zvolit červený kruh, jeden z bílých, nebo prostě nestihli rozhodnout.

Podle statistiky měli zkoušení vybrat červený kruh přibližně jedenkrát z pěti pokusů. Ale, soudě podle jejich odpovědí, překročila jejich správná rozhodnutí tuto dvacetiprocentní pravděpodobnost, přičemž ve více než 30 % případů odhadli údajně správný kruh dokonce v případě, kdy velmi rychle zčervenal.

Na základě toho dospěli Baer a Bloom k závěru, že v některých případech si zkoušení uvědomili události v nesprávné následnosti. Mysleli si, že jejich volba předcházela změně barvy, ale ve skutečnosti byla učiněna již po té, co kruh změnil barvu.

Vědci poznamenali, že když kruh nezčervenal příliš rychle, sdělili zkoušení, že nezvolili správný kruh častěji než v oněch 20 % případů, což odpovídalo statistice pravděpodobnosti jejich volby. V tomto případě již nemohlo podvědomí udělat tento trik s vědomím a „vycítit“ změnu barvy před tím než byla volba skutečně učiněna, sdělil Baer.

„Dohromady to vše svědčí, že systematicky klameme sebe ohledně toho, jak dospíváme k té či jiné volbě, dokonce, když na intuitivní úrovni o ní nepochybujeme,“ píše na závěr Baer.

Z hlediska vědců nemusí tato krátkodobá iluze, jež vzbuzuje naši víru v svobodnou vůli, povinně negativně ovlivnit naši psychiku a chování.

Ale pro některé lidi, ty, u kterých toto otálení s volbou trvá déle než jednu čtvrtinu sekundy, může tato iluze „zajít příliš daleko,“ píše Baer. Jde o lidi mající něco jako schizofrenii nebo bipolární poruchy.

„Lidé s těmito nemocemi mohou začít věřit, že jsou schopni měnit počasí, nebo že mají nadpřirozenou schopnost předpovídat chování jiných. V extrémních podmínkách si mohou dokonce myslet, že jsou bohové,“ shrnuje jeden z autorů výzkumu.

Více: http://cz.sputniknews.com/svet/20160502/2946018/americti-vedci-svobodna-vule.html#ixzz47mVZ0LWA

SHARE